About Me

Michaela Falátková

Early Medieval Latin Literature

Medieval Pilgrim Literature

Narratology

Digital Humanities

Age: 30
E-mail: michaelafalatkova@gmail.com
Social networks: My Academia profile

My Facebook profile

Education

DEGREES OBTAINED
2016 Magister in Medieval Latin Studies (Mgr.)
2010 Bachelor in Czech Philology and Latin Philology (Bc.)

EDUCATION
since 2016 Ph.D. Programme in History (Ecclesiastical History and History)

Department of Ecclesiastical History and Literary History

Catholic Theological Faculty

Charles University, Prague, Czech Republic

Ph.D. thesis: Picture of the Holy Land in Adomnán’s De locis sanctis

Supervisor: Prof. Petr Kubín

Specialist advisor: Dr. Jiří Šubrt

2011–2016 Master’s Programme in Philology (Medieval Latin Studies)

Department of Greek and Latin Studies

Faculty of Arts

Charles University, Prague, Czech Republic

Supervisor: Dr. Iva Adámková

2007–2010 Bachelor’s Programme in Philology (Czech Philology – Latin Philology)

Department of Czech StudiesDepartment of Classical Philology

Faculty of Arts

Palacký University, Olomouc, Czech Republic

Supervisor: Doc. Helena Bauerová

Work experience

2018–2019 Internship

 

Institute of Medieval Research

Austrian Academy of Sciences

2018–2019 Erasmus + Internship (1 year, 2018 March 1 – 2019 February 28)

 

Institute of Austrian Historical Research

Faculty of Historical and Cultural Studies

University of Vienna, Austria

since 2018 Lectures of Ecclesiastical History (co-working with Petr Kubín)

 

Department of Ecclesiastical History and History of Literature

Catholic Theological Faculty

Charles University, Prague

2010–2012 Internship

 

Department of Paleoslavistics and Byzantology

Institute of Slavonic Studies

Academy of Science Czech Republic, Prague, Czech Republic

2007–2010 Internship

 

Department of Classical Philology

Faculty of Arts

Palacký University, Olomouc, Czech Republic

Grants, Scholarships & Awards

2018–2019 Grant Project: Translation and Analysis of Adomnan’s Itinerary De Locis Sanctis

Grant Agency of Charles University (GA UK)

2019 CEEPUS – Ph.D. Scholarship, OeAD-GmbH: (7 months, March 1 – September 30)

Institute of Austrian Historical Research

Faculty of Historical and Cultural Studies

University of Vienna, Austria

2018–2019 ERASMUS + – Ph.D. Internship: (1 year, 2018 March 1 – 2019 February 28)

Institute of Austrian Historical Research

Faculty of Historical and Cultural Studies

University of Vienna, Austria

2017 AKTION – Ph.D. Scholarship, OeAD-GmbH: (3 months, October 1 – December 31)

Institute of Medieval Research

Austrian Academy of Science, Vienna, Austria

2010 Price for the competition “Student and science” (3rd place)

Paper: Towards Selected Aspects of Latin-Old Church Slavonic Card Index Catalog of V. Tkadlčík´s Archival Estate

Organizer: Faculty of Arts, Palacký University, Olomouc, Czech Republic

Ph.D. Thesis :: Cze

Obraz Svaté země v Adomnánově De locis sanctis

Předmětem zájmu navrhované disertační práce je raně středověký latinský spis De locis sanctis (čes. O svatých místech), jehož autorem je irský mnich a opat Adomnán z Iony (c. 624–704). Tento jedinečný pramen obsahuje informace o charakteru raně středověkého putování a dobové topografii Svaté země. Cílem disertační práce je srovnávací naratologická analýza tohoto textu, jež poslouží jako podklad pro novou interpretaci textu, a pořízení jeho překladu do češtiny s odborným komentářem. V první části práce bude Adomnánovo dílo jednak zasazeno do širšího dobového kontextu, jednak budou definována jeho žánrová specifika. Při hledání odpovědi na otázku, k jakému literárnímu žánru De locis sanctis přiřadit, bude v návaznosti na dosavadní bádání o Adomnánově spisu, jež přináší celou řadu mnohdy rozporuplných interpretací, použita naratologická teorie, která se v posledních letech začíná uplatňovat i v medievistickém bádání a která by mohla vrhnout na otázku žánrového zařazení nové světlo. V této části bude text důkladně analyzován a porovnáván se starší tradicí. V komentovaném českém překladu pak budou zohledněny zejména kulturně-historické souvislosti, věrohodnost předkládaných informací a intertextuální vazby na další zprávy o putování do Svaté země.

V první části práce nejprve nastíním literární situaci 7. století, zejména v iro-skotské oblasti, zaměřím se přitom na klášterní produkci na ostrově Iona, uvedu informace o obsahu ionské knihovny, tj. jaké starší spisy byly Adomnánovi k dispozici, poté budu charakterizovat Adomnánovu tvorbu, přičemž se zaměřím především na jeho narativní spisy.

V dalším kroku se pokusím postihnout žánrové charakteristiky Adomnánova textu. Existují dvě základní interpretace: První z nich definuje dílo De locis sanctis jako cestopis, tedy záznam cesty skutečné historické postavy, franského biskupa Arculfa, jejž zapsal a doplnil o další informace podle autentického vyprávění Adomnán. Názory na to, s kým přesně identifikovat údajného Adomnánova poutníka, se různí, jméno Arculf se totiž nevyskytuje ani v seznamech biskupů ani v jiných dobových pramenech. Někteří badatelé (např. D. Meehan) se domnívají, že se Adomnán a Arculf ve skutečnosti nikdy nesetkali a že informace o putování na svatá místa v Palestině Adomnán převzal od jiného mnicha, Arnulfa, jenž navštívil klášter Iona. Adomnán si potom na základě jeho vyprávění vytvořil vlastního fiktivního poutníka, Arculfa. V tomto pojetí tedy Adomnán nevystupuje coby autor, ale spíš pouze jako vydavatel či zprostředkovatel cizího vyprávění.

Druhá skupina badatelů (reprezentovaná T. O´Loughlinem) nechápe text jako zprávu o skutečném putování, ale jako pokus o sestavení příručky, jež měla sloužit jako doplněk k četbě Bible, a to podle požadavku Augustina, v jehož pojetí je zapotřebí empirického svědectví o existenci svatých míst a událostech zaznamenaných v Bibli. Adomnán tak sepsal svůj text na základě starších pramenů a vytvořil fiktivního poutníka Arculfa, jenž měl sloužit jako zdroj informací o Svaté zemi.

Následně se budu věnovat tomu, jakým způsobem mohla být Adomnánova příručka využívána a jak měla usnadnit studium Bible v latinském světě, vnímání prostoru, památek, pouti a islámu v předkarolinském období. Zmíním se rovněž o osudu Adomnánova spisu, který byl v průběhu středověku nejrůzněji modifikován a doplňován (spis přepracoval např. Beda Ctihodný).

Poté se budu věnovat rozboru díla, který bude vycházet z naratologické teorie. Postupně bude nastíněno, jakým způsobem je vystavěna Adomnánova fikční realita, jak je spis formálně uspořádán a jak lze definovat jeho vypravěče. Tato část práce bude také obsahovat, jak již bylo naznačeno, srovnání spisu se starší tradicí.

Nejstarším anonymním pojednáním, s nímž bude text komparován je spis tzv. Poutníka z Bordeaux (lat. Itinerarium Burdigalense), v němž je zaznamenaná cesta, kterou mezi lety 333 a 334 podnikl neznámý poutník z Bordeaux do Jeruzaléma, cestoval přitom přes severní Itálii, údolím Dunaje do Konstantinopole a dále potom přes Anatolii a Sýrii do Jeruzaléma. Dalším spisem je tzv. Putováním Egerie (lat. Itinerarium Egeriae), pocházející z konce 4. století, v němž se nalézá záznam cesty španělské poutnice jménem Egeria, jež vykonala pouť do Jeruzaléma pravděpodobně mezi lety 381 a 384. Dílo je považováno za důležité nejen kvůli tomu, že obsahuje cenné informace o průběhu cesty a návštěvách jednotlivých poutních míst, ale i popis oslav velikonočních svátků. Tento pramen je jako jediný k dispozici také v českém překladu. Další pramen představuje Jeronýmův dopis č. 108, v němž se nachází záznam o cestě do Palestiny, kterou v roce 385 společně s ním podnikla urozená Římanka jménem Paula. Paula zůstala v Palestině až do své smrti v roce 404. Na sklonku svého života založila v Betlémě dva ženské kláštery. Dopis vznikl krátce po Paulině smrti a Jeroným jej adresoval její dceři Eustochium. Jedná se o dílo vysoké literární úrovně, které zároveň přináší i řadu zajímavých informací právě o Paulině působení v Palestině. Dalším cestopisem, který čerpal z předchozích třech pramenů, je Theodosiovo dílo z 6. století O poloze Svaté země (lat. De situ Terrae sanctae), v němž se vedle dalších informací nachází popis ženského kláštera, který se měl nalézat nedaleko Jeruzaléma.

Při analýze se pokusím rovněž využít metod Digital Humanities, které jsou zejm. na zahraniční akademické půdě v současné době čím dál tím častěji užívány i v rámci oborů, jenž můžeme zahrnout do Medieval Studies.

Hlavní přínos navrhované disertační práce by měl tedy spočívat především v podrobném rozboru De locis sanctis, jenž vychází z moderní naratologické teorie a odpovídá tak nejnovějším trendům v medievistickém bádání, komparaci díla se starší tradicí a zpřístupnění Adomnánova díla českému čtenáři.