Ph.D. Thesis :: Eng / Cze ↓

Adomnán of Iona: De Locis Sanctis (Translation, Commentary and Analysis)

Abstract:

The Ph.D. thesis is focused itinerary about the Holy Land  – On Holy Places (lat. De locis sanctis) of Adomnán of Iona (d. 704). It is dedicated to the topography of Jerusalem and its role in the reception of Bible during the early middle ages. The main results of Ph.D. thesis will be the Czech translation with commentary of Adomnán’s itinerary and literary analysis. The secondary result will be the digital map of mentioned places from De locis sanctis That map will be linked to the edition of Latin text and for free use on the internet.

Projekt disertační práce – Adomnán z Iony: De locis sanctis (překlad, výklad a analýza)

Předmětem zájmu navrhované disertační práce je raně středověký latinský spis De locis sanctis (čes. O svatých místech), jehož autorem je irský mnich a opat Adomnán z Iony (c. 624–704). Tento jedinečný pramen obsahuje informace o charakteru raně středověkého putování a dobové topografii Svaté země. Cílem disertační práce je pořízení překladu tohoto textu do češtiny s odborným komentářem a úvodní studií. V komentáři budou zohledněny zejména kulturně-historické souvislosti, věrohodnost předkládaných informací a intertextuální vazby na další zprávy o putování do Svaté země. V úvodní studii bude potom dílo zasazeno do širšího dobového kontextu a budou definována jeho žánrová specifika. Při hledání odpovědi na otázku, k jakému literárnímu žánru De locis sanctis přiřadit, bude v návaznosti na dosavadní bádání o Adomnánově spisu, jež přináší celou řadu mnohdy rozporuplných interpretací, použita naratologická teorie, která se v posledních letech začíná uplatňovat i v medievistickém bádání a která by mohla vrhnout na otázku žánrového zařazení nové světlo.

V první části úvodní studie nejprve nastíním literární situaci 7. století, zejména v iro-skotské oblasti, zaměřím se přitom na klášterní produkci na ostrově Iona, uvedu informace o obsahu ionské knihovny, tj. jaké starší spisy byly Adomnánovi k dispozici, poté budu charakterizovat Adomnánovu tvorbu, přičemž se zaměřím především na jeho narativní spisy.

V dalším kroku se pokusím postihnout žánrové charakteristiky Adomnánova textu. Existují dvě základní interpretace: První z nich definuje dílo De locis sanctis jako cestopis, tedy záznam cesty skutečné historické postavy, franského biskupa Arculfa, jejž zapsal a doplnil o další informace podle autentického vyprávění Adomnán. Názory na to, s kým přesně identifikovat údajného Adomnánova poutníka, se různí, jméno Arculf se totiž nevyskytuje ani v seznamech biskupů ani v jiných dobových pramenech. Někteří badatelé (např. D. Meehan) se domnívají, že se Adomnán a Arculf ve skutečnosti nikdy nesetkali a že informace o putování na svatá místa v Palestině Adomnán převzal od jiného mnicha, Arnulfa, jenž navštívil klášter Iona. Adomnán si potom na základě jeho vyprávění vytvořil vlastního fiktivního poutníka, Arculfa. V tomto pojetí tedy Adomnán nevystupuje coby autor, ale spíš pouze jako vydavatel či zprostředkovatel cizího vyprávění.

Druhá skupina badatelů (reprezentovaná T. O´Loughlinem) nechápe text jako zprávu o skutečném putování, ale jako pokus o sestavení příručky, jež měla sloužit jako doplněk k četbě Bible, a to podle požadavku Augustina, v jehož pojetí je zapotřebí empirického svědectví o existenci svatých míst a událostech zaznamenaných v Bibli. Adomnán tak sepsal svůj text na základě starších pramenů a vytvořil fiktivního poutníka Arculfa, jenž měl sloužit jako zdroj informací o Svaté zemi.

Následně se budu věnovat tomu, jakým způsobem mohla být Adomnánova příručka využívána a jak měla usnadnit studium Bible v latinském světě, vnímání prostoru, památek, pouti a islámu v předkarolinském období. Zmíním se rovněž o osudu Adomnánova spisu, který byl v průběhu středověku nejrůzněji modifikován a doplňován (spis přepracoval např. Beda Ctihodný).

Druhá část úvodní studie bude věnována rozboru díla, který bude vycházet z naratologické teorie. Postupně bude nastíněno, jakým způsobem je vystavěna Adomnánova fikční realita, jak je spis formálně uspořádán a jak lze definovat jeho vypravěče.

Hlavní přínos navrhované disertační práce by měl tedy spočívat především v podrobném rozboru De locis sanctis, jenž vychází z moderní naratologické teorie a odpovídá tak nejnovějším trendům v medievistickém bádání, a zpřístupnění Adomnánova díla českému čtenáři.