Illustration of translation

Prologus Auctoris

In nomine Patris, et Filii, et Spiritus sancti, texere librum de locis incipio sanctis. Arculfus sanctus episcopus, gente Gallus, diversorum longe remotorum peritus locorum, verax index et satis idoneus, in Hierosolymitana civitate per menses novem hospitatus, et locis quotidianis visitationibus peragratis, mihi Adamnano haec universa quae infra exaranda sunt experimenta diligentius perscrutanti, et primo in tabulas describenti, fideli et indubitabili narratione dictavit, quae nunc in membranis brevi textu scribuntur.

(PL 88, 779B)

Předmluva autora

Ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého začínám psát knihu o svatých místech. Arculf, svatý biskup franské národnosti, znalec rozličných daleko vzdálených míst, spolehlivý a dostatečně důvěryhodný svědek, který po devět měsíců pobýval ve městě Jeruzalémě a každodenně navštěvoval poutní místa, nadiktoval nezpochybnitelným a věrohodným vyprávěním mně Adomnánovi vše, co mám níže popsat. Požádal jsem ho, aby mi pečlivě sdělil své zkušenosti, které jsem nejprve zapsal na tabulky a nyní je ve zkratce zapíši na pergamen.

První kniha

I. Poloha Jeruzaléma

Nyní bych měl napsat něco málo z toho, co mi vyprávěl sv. Arculf o poloze Jeruzaléma. Vynechám to, co se o poloze města nachází v jiných knihách. Kolem dokola jeho ohromných zdí Arculf napočítal osmdesát čtyři věží a šest bran, které jsou umístěny okolo města v tomto pořadí: Jako první se počítá Davidova brána v západní části hory Sion. Druhá Brána „horního rybníka“[1]. Třetí Brána sv. Štěpána. Čtvrtá Benjamínova brána. Pátá „Branka“, tedy malá brána, od níž se sestupuje po schodech do údolí Josafat. Šestá Tekójská brána.  Brány a věže jsou uspořádány od výše uvedené Davidovy brány kolem dokola směrem na sever a odtud na východ. Ale i když napočítáme šest bran, přece se nejčastěji vstupuje třemi branami, jednou ze západu, druhou z jihu, třetí z východu. V části hradeb, kde jsou rozmístěny věže, která se táhne od výše popsané Davidovy brány přes severní část vrcholu hory Sion, který převyšuje jižní část města, až k té straně hory, z níž lze spatřit ze strmé skály krajinu na východě, se nenacházejí žádné brány.

Ale nesmím zapomenout na to, co mi sv. Arculf s úctou ke Kristu o tomto městě vyprávěl: Bezpočetné zástupy nejrůznějších národů téměř odevšad mají ve zvyku každoročně patnáctého dne měsíce září přicházet do Jeruzaléma, aby uspořádaly trh a vzájemně obchodovaly. Proto nevyhnutelně dochází k situaci, že mezitím, co po několik dní město hostí davy cizinců, velké množství jejich velbloudů, koní, oslů, bezpočet mul a volů, kteří přepravují různé druhy zboží, roztrousí po městských ulicích odporný trus, jehož veliký zápach způsobuje obtíže, protože zabraňuje lidem v procházení. Je k úžasu, že v noci následující po výše uvedeném dni poté, co odejdou davy s všelijakým dobytkem, zalije město z mraků, které nad něj sestoupily, veliký déšť, jenž spláchne ze špinavých ulic veškerou nečistotu.


[1] Cf. 2. Kr 18,17.

Druhá kniha

XXVI. Nazaret a jeho kostely

Město Nazaret, podle vyprávění Arculfa, který jej navštívil, nemá jako Kafarnaum hradby,[1] je situováno na kopci[2] a nacházejí se v něm veliké kamenné stavby včetně dvou velkých kostelů. Jeden je dvou klenební, nalézá se ve středu města a stojí na místě, kde stával dům, ve kterém byl kojen Pán a náš Spasitel. Kostel, jak jsme již uvedli, stojí na dvou klenbách, které podpírají vložené pilíře, v jeho podzemní části vyvěrá velmi čistý pramen, ze kterého čerpá vodu celé město a ze kterého vede vodovod do horní části kostela.[3]

Druhý kostel stojí na místě, kde stával dům, ve kterém archanděl Gabriel přišel zvěstovat sv. Marii Kristovo narození.[4] Toto nám sdělil Arculf, který ve městě pobýval dva dny a dvě noci. Nemohl v něm zůstat déle, protože spěchal za Petrem z Burgundska,[5] Kristovým vojákem, který vedl život v osamění. Doprovázel jej na cestě, když se vracel na osamělé místo.


[1] Cf. 2, 25.

[2] Obrat supra montem posita pochází z Mt 5,14, cf. též Hier. Epist. 108,13, dále Theod. De situ 4 a Anon. Plac. Itin. 5.

[3] Kostel stál na místě dnešního novorománské baziliky sv. Josefa. Lat. obrat in qua noster nutrius est Saluator, užitý v jeho popisu je podobný označení města Nazaret jako „Ježíšova kojná“ (nutriculam Domini) v Jeronýmově v Ep. 108, 13, (CSEL 55, 323).

[4] Kostel se nacházel na místě dnešní baziliky zvěstování Panny Marie, v textu je označen přídomkem „in qua Gabriel archangelus ad Beatam Mariam ingressus…“.

[5] Petr z Burgundska je označen jako „voják Boží“ (Christi miles). O Arculfově neznámém průvodci se zmiňuje též Beda v De loc. 19, 4 (CCL 175, 279) jako o „vysloužilém mnichovi“ (veteranus monachus).

Třetí kniha

I. Město Konstantinopol

Když se často připomínaný Arculf vracel z Alexandrie, zůstal po několik dní na ostrově Kréta, z nějž se přeplavil do Konstantinopole, kde se zdržel několik měsíců. Toto město je bezpochyby římskou metropolí. Ze všech stran je obklopeno mořem vyjma jeho severní části. Toto moře se táhne šedesát tisíc kroků od Středozemního moře až k městským hradbám. Od konstantinopolských hradeb až k ústí řeky Dunaj je to po moři šedesát tisíc kroků. Konstantinopol je velké císařské město, obvod jeho hradeb činí dvanáct tisíc kroků, je opevněné baštami, leží u moře jako Alexandrie nebo Kartágo, jeho hradby jsou opevněny četnými věžemi obdobně jako v Týru. Uvnitř městských hradeb je mnoho domů, některé jsou postaveny z kamenů pozoruhodné velikosti a jsou podobné těm v Římě.